Příběh, který není vyprávěn je špatným příběhem...

II. Tak tedy ano

18. srpna 2007 v 11:31 | Story-teller |  Nový svět - rok PRVNÍ
O deset minut později znovu scházím do kuchyně. Rodiče se ještě pořád baví o té škole, takže radši zůstávám za dveřmi. Fakt skvělý... já chci být herečka! K čemu mi bude nějaká pitomá magie?! Táta se zvedá od stolu a ptá se mámy, jestli nechce někam hodit. Odcházejí z místnosti, takže já mizím do komory na košťata. Vážně se o tom s nimi nechci bavit. Když jejich kroky utichnou, vklouznu do kuchyně a koukám na dopis, který si máma zjevně pročítala...

Školní rok začíná 1.září. Dostavte se, prosím, na nádraží King's Cross, nástupiště 9 a ¾, odkud v jedenáct hodin odjíždí Spěšný vlak do Bradavic. Školní pomůcky a další vybavení je možno zakoupit v Příčné ulici, vstup ze stravovacího zařízení Děravý kotel. Neznáte-li způsob, jak do Příčné ulice vstoupit, hostinský Tom vám rád poradí. stálo na dalším papíře. Málem se mi zamotala hlava. Nástupiště devět a třičtvrtě! Tohle jestli není vtip, tak... to musím být pravda! napadlo mě s hrůzou.
Původně jsem chtěla zavolat své kamarádce Anie a jít s ní ven, ale ten dopis mě tak vyvedl z rovnováhy, že radši zůstanu doma. V pokoji pouštím magneťák s poslední poslední kazetou, co v něm byla - AC/DC a snažím se odreagovat.
* * *
Jako první přijde z práce máma. Odhodí boty do botníku a cupitá ke mě do pokoje, aby mě pozdravila. Tak to dělá vždycky. I dneska.
"Ahojky Amy! Copak jsi dnes dělala?" zašveholí a tváří se náramně šťastně.
"Nic..." zamumlám, ale máma jakoby mě ani nevnímala.
"Nevěřila bys, kde jsem dnes byla! Byla jsem se podívat v té Příčné ulici! Opravdu to existuje, Rachel! Chodí se tam přes ten... je to docela špinavá špeluňka, ale... vzadu na dvorku se dotkneš správné cihly a jsi na ulici, kde chodí čarodějové! Rachel, skuteční čarodějové," vysvětluje mi máma vzrušeně. A já si uvědomuju, že i já ji napjatě poslouchám. "Amy, vážně do té školy nechceš?" zaprosí máma.
* * *
Dneska je dvacátého osmého července. Obědváme. Rodiče mají volno. Sova pořád sedí v květináči s ibiškem. Několikrát už sice odletěla a zase přiletěla, ale je tu s námi pořád. Máma s tátou se mě několkrát snažili přesvědčit, abych na tu školu šla. Samozřejmě, říkali, budeme respektovat tvé rozhodnutí tam nejít, ale bylo by skvělé... a tak dále. A já už jsem nad tím uvažovala dost dlouho. Odložím příbor. Sbohem, konzervatoři.
"Tak dobře. Já do té školy pojedu. Ale chci vědět, že se mě nesnažíte přesvědčit jen proto, abyste se mě zbavili nebo proto, že máme málo peněz."
"Amy!" vyjekne překvapeně máma. "Jak tě tohle napadlo? Tebe se zbavit? Jen mi to připadá jako úžasná příležitost."
"A můžeš si být jistá, princezno, že peněz máme dost," usměje se táta a podá mi výpis ze svého účtu na němž jsou dost vysoké cifry.
"Tak jo. Pojedu tam. Ale jestli to bude lež, nebo to tam bude hrozný, tak mi slibte, že mi zařídíte tu konzervatoř."
"Samozřejmě, miláčku," odpovídá s úsměvem máma a vytahuje ze zásuvky papír a pero. Za chvíli už má odpověď napsanou a neobratně ji přivazuje sově k nohám. Zvíře zahouká, jakoby na rozloučenou a odletí pryč.
* * *
Právě vyrážíme do té mámou tolik opěvované Příčné ulice. Jsem zvědavá. Ještě pořád se mi nechce věřit, čemu jsem se to upsala. Magie... v pohádkách, prosím, ale ve skutečném světě?! To musím vidět!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sunmoon Sunmoon | E-mail | Web | 18. srpna 2007 v 21:16 | Reagovat

lol

2 Sunmoon Sunmoon | E-mail | Web | 21. srpna 2007 v 12:10 | Reagovat

a Ty dollzky sou fajn...

3 Sunmoon Sunmoon | E-mail | Web | 21. srpna 2007 v 14:59 | Reagovat

Nesnáším bohatý usmrkance!!! (A tím nemyslím tuhle holku, ale naši novou Bradavickou celebritu)

4 Story-teller Story-teller | 25. srpna 2007 v 21:08 | Reagovat

Myslíš Lotra? na toho taky dojde, neboj. Ale spíš než bát by ses měla těšit... já se na něj každopádně těším...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama