Příběh, který není vyprávěn je špatným příběhem...

III. Příčná ulice

23. srpna 2007 v 14:43 | Story-teller |  Nový svět - rok PRVNÍ
Vejdeme na dvorek té špeluňky, co o ní mluvila máma. Je to fakt dost špinavé místo. Máma počítá cihly u nějaký popelnice. Vůbec netuším, proč to dělá, ale budiž. Pak oba s tátou vyjekneme úžasem. Cihly se rozestoupily a před námi je dlouhá ulice dlážděná kamenýma kostkama a plná lidí v dlouhých pláštích a špičatých kloboucích.

"Tak pojďte!" usmívá se máma a tak rychle vyrážíme za ní.
Nejdřív nás vede k obrovskému bílému domu. Ukazuje se, že je to banka, táta se s radostí vrhá dovnitř. Když zjistí, že za přepážkami sedí oškliví pidimužíci, trochu se zarazí, ale přesto se s jedním dává do řeči. Moc nevnímám o čem mluví, spíš si ohromeně prohlížím celou tu prostoru a všechny ty divné nejenlidi. Za chvíli se vrátí táta s úsměvem na tváři.
"Používají tu jiné peníze, takže jsem něco vyměnil. Taky jsem ti, Rachel, zařídil účet, abychom nemuseli pokaždé měnit, když sem půjdeme. Předpokládám, že ve škole se ty peníze budou používat taky. Jen kdyby vás to zajímalo, kurz je -"
"Nezajímalo, lásko. Netahej sem, prosím, práci, Johny," utne ho máma. Taťka se jen zašklebí a usměje se. Máma pokračuje: "Na seznamu jsou nějaké knížky, támhleto je prý knihkupectví."
Vyrážíme tedy k jakémusi krámku, na jehož vývěsním štítě stojí: Krucánky a kaňoury. Legrační...
Sotva vejdeme dovnitř, přiřítí se zmožený prodavač, vyvalí na mě oči a říká: "Do Bradavic?"
Překvapeně přikývnu, ale on pokračuje: "Který ročník?"
"P-první."
Za chvíli má táta v ruce dvě nadité kabely plné knížek a máma švitoří na prodavače: "Prosím vás, kde bychom sehnali ty další věci ze seznamu? Jsme tu prvně."
"To vidím," zamumlá prodavač. "Támhle v lékárně, kotlíky jsou tam, hábity u madame Malkinové a hůlku u Ollivandera."
Máma děkuje, ale prodavač už se věnuje dalším zákazníkům. Jako první navštěvujeme lékárnu. Příšerně to tam smrdí a všichni jsme rádi, když konečně vylezeme ven. Pak pro kotlík. Táta do něj ukládá tašky a prohýbá se smíchy při představě, jak vystupujeme doma z auta a táhneme sebou kotlík plný krámů, máma moc nevnímá, co říká, ale já se směju s ním. Poprvé od oběda.
"To jsem rád, že se taky směješ, Rachel, už jsem myslel, žes to zapomněla," komentuje to táta.
"Ne, to ne... já jsem jen ohromená... tohleto je... něco!"
"Teď skočíme k té madame Malkinové," rozhodne máma a tak vyrážíme. Před obchodem se zastavíme a máma zamyšleně hledí dovnitř. Nakonec pokrčí rameny a přece jen vejde. Kdo ví, na co myslela. Ihned se nám začne věnovat paní v podivných zelených šatech, postaví mě na stoličku, natáhne přese mě kus černé látky a cosi špendlí. Máma ji kriticky pozoruje, ale naštěstí mlčí, a táta si znuděně listuje v mých učebnicích. Vypadají strašně srandovně, ale já se snažím nesmát, aby mě ta paní, asi madame Malkinová, náhodou nepíchla špendlíkem. Obzvlášť máma se dobře pozoruje. Tohleto dělá každý den a určitě by té paní ráda poskytla několik rad, zdá se ale, že paní ví, co dělá a tak máma radši stále mlčí. Anebo taky ne... máminé psychice moc nerozumím.
Po necelé půlhodince odcházíme s balíkem oblečení a míříme do krámku, na němž je napsáno: Ollivanderovi/Výrobci vybraných hůlek od r.382 př. Kr. To na mě proti mé vůli udělalo dojem. Když vstoupíme dovnitř, čeká na nás starý pán se zářivě modrýma očima.
"Poprvé do Bradavic, slečinko? Pro první hůlku?" zeptá se poměrně přívětivým hlasem.
"Ano, prosím," pípnu tiše, ale on mě asi naštěstí slyší.
"Ano, ano... prodal jsem tu už pěkných pár hůlek... Vy-víte-komu, panu Potterovi a mnohým dalším... a vy jste?"
"É... Rachel Blacková, ale bohužel nevím, o kom to mluvíte, víte, Nevím-kdo..."
"Ten, jehož jméno nesmíme vyslovit. Pán Zla," zkouší se mi to prodavač vysvětlit, ale marně... já fakt nevím, o kom to blábolí! Pardon, neblábolí, ale vůbec netuším co se mi snaží říct...
"Nevadí, slečno Blacková, však oni vám to ve škole řeknou a teď..." sáhne do regálu a vytáhne několik úzkých krabiček. "Tak prosím," otevře jednu z nich a já koukám na tenký klacík uvnitř, málem vyprsknu smíchy, ale radši se udržím. Poočku kouknu na rodiče. Ohromeně hledí na neskutečné řady krabiček na klacíky...
"Zkuste ji vzít do ruky."
Chytnu klacík, pardon, hůlku a ona mi málem vypadne z ruky. Hned se omlouvám, ale prodavač se jen usmívá a říká, že se nic neděje... a tak pořád dál a dál a dál a dál a dál až konečně (asi po pěti dalších kusech) chytnu hůlku do ruky a stane se něco úžasného!
Z hůlky vyletělo hejno pestrozelených motýlků a několik duhových jiskřiček.
Prodavač potěšeně zatleská, posklízí nepotřebné, krabičky, hůlku mi sebere, strčí do krabičky a upaluje ke kase. "Osm a půl palce, dubové dřevo a ocasní žíně z jednorožce," brebentí při tom. "Skvělá volba.Šest galeonů, tři srpce."
"Skvělá volba? Já jsem si nic nevybrala!" podivím se, zatímco táta sází na pult peníze.
"Ano, ano, samozřejmě. Hůlka si vybírá kouzelníka... máte pravdu. Nechť vám vydrží co nejdéle, ne jako těm lumpům. Nashledanou."
* * *
Konečně doma. Návštěva Příčné ulice proběhla tak rychle, že jsem se ještě teď nestačila vzpamatovat ze všeho, co jsem viděla. A teď se promenuju po domě ve všem novém oblečení a rodiče nadšeně povykují. Bude ze mě čarodějka! Že já jsem radši nešla na konzervatoř...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sunmoon Sunmoon | E-mail | Web | 23. srpna 2007 v 18:46 | Reagovat

A co dollzka?? Ty šidičko!!!

Já se těšila, co si na sebe tentokrát navlíkne a ono nic...

2 Story-teller Story-teller | 25. srpna 2007 v 21:10 | Reagovat

Já to dopíšu, ona thle část ještě neskončila a já už jsem fakt musela, jináč by ze mě byla mrkvola. Ale já to dodělám, i s dollzkou a pak budeš moc ráda, že jsem se radši nenechala udělat mrkev...

3 Sunmoon Sunmoon | E-mail | Web | 25. srpna 2007 v 23:21 | Reagovat

lolík,,,já sem smutná :.(...

4 Sunmoon Sunmoon | E-mail | Web | 2. září 2007 v 21:10 | Reagovat

Konečně začíná vypadat jako člověk...

5 Story-teller Story-teller | 2. září 2007 v 21:15 | Reagovat

LOL, a bude hůř ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama