Příběh, který není vyprávěn je špatným příběhem...

II. Chyba druhá, ta jeho

13. srpna 2007 v 19:11 | Story-teller |  Trilema
Lily opustila Siriuse uprostřed chodby a klopýtavě zamířila přímo ke vstupu do nebelvírské věže, kde na Buclatou dámu roztřeseně vykřikla heslo a vstoupila dovnitř. Okamžitě se na ni zaměřily pohledy celého osazenstva místnosti. A že jich nebylo málo. Většině nebelvírských se nechtělo trávit horký den na školních pozemcích. A plačící Lily Evansovou ještě neviděli, takže na toto zjevení upozornili i své sousedy. Rozzlobenou ano. I smutnou. Jednou dokonce lhostejnou. Ale plačící nikdy.

"Co je?!" zaječela na ně podrážděně a rozběhla se do své ložnice. Zničeně padla na postel. Jsem tupá jak trollí mimino!!! Co jsem to udělala?! Jamesi! naříkala v duchu. Po chvíli se přece jen trochu sebrala - byla to přece Lily Evansová a tu jen tak něco nezničí. Rozhodně ne naráz. Seskočila z postele a vytáhla kufr zpod ní. Už ho chtěla otevřít když si vzpomněla, že nemá klíč. Ale kruci! Jamesi!
Obrovskou rychlostí se vyřítila z pokoje, prolétla společenskou místností a za pár chvil už stanula nedaleko místa, kde se ještě před chvílí rozvaloval James a jeho dva přátelé. Pak zaslechla křik.
* * *
Remus překvapeně zvedl hlavu, když si povšiml, že se James vrátil.
"Stalo se něco?" zeptal se opatrně.
James neodpověděl a dál zatínal pěsti a zuby. Zuřil. To bylo jasné. Ale proč?!
"Jamesi?" zkusil to Remus znova, ale opět bez odezvy. "Dvanácteráku!!"
Remus si vyměnil znepokojený pohled s Petrem.
"Jak jenom - !!!!" začal řvát James, ale pak zvedl hlavu a zarazil se. "Srabus..." procedil mezi zuby a vykročil k němu.
Petr se zasmál v očekávání dobré zábavy, ale Remus zamračeně stiskl svůj prefektský odznak a vykročil za Jamesem. V téhle náladě by byl schopen všeho a Sirius tam nebyl. Nějak mu to u té McGonagallové trvá... pomyslel si a postavil se k Jamesovi. "Co chceš dělat?! Raději nic nedělej. Úplně z tebe sálá vztek, Jamesi. Nejdřív se, prosím tě, ukli-"
"Zmlkni, Remusi!" zařval James a vtáhl hůlku. Snape se otočil.
"Jame-"
"Impedimenta!" ukázal na něj James hůlkou a otočil se k Petrovi: "Taky mi něco chceš?!"
Petr jen vyděšeně zavrtěl hlavou a o krok ustoupil. James se otočil k Snapeovi.
"Nazdar, Srabusi!" houkl na něj. "Měl by sis umýt ty svoje mastný vlasy! Aguamenti!"
Vzápětí dopadlo Snapeovi na hlavu několik litrů vody. Odhrnul si mokré vlasy z čela a zasyčel: "Sám si je umej, Pottere! Avis! Oppugno!"
Proti Jamesovi vyletělo hejno malých ptáčků, ale on byl rychlejší: "Protego!"
Ptáčci narazili na neviditelnou bariéru a s rozhořčeným cvrlikáním se rozletěli do stran. Snape se rozzlobeně ušklíbl, ale James na něj už chrlil záplavu vlastních kouzel: "Expeliarmus! Petrificus totalus!" Levicorpus!
Snape dopadl obličejem do bahna a vzápětí se hlavou dolů vznesl do vzduchu.
"Mobiliarbus. Kdo chce vidět," procedil James mezi zuby, "jak vykoupu Srabuse v jezeře?!"
"Jamesi, neblázni," ozval se Remus a urovnal si hábit. Nehnutě zíral na Snapea a přemýšlel, co dělat. Jenže jeho kamarád ho naprosto ignoroval a spoutaného levitujícího Snapea směřoval přímo nad jezero.
Snape vyděšeně přeskakoval očima z Jamese na jezero, Remuse a přihlížející studenty. Pak ale jakoby se zarazil a upřel oči přímo před sebe, ať už se to 'před sebe' pohybovalo kdekoliv, ale James prudce mávl hůlkou a zařval: "NEMYSLI SI, ŽE NEVÍM OČ SE SNAŽÍŠ!"
"Neverbální kouzla," zamumlal tiše Remus a sledujíc vznášejícího se Snapea poznamenal nahlas: "To už by stačilo, Jamesi. nemůžeš ho -"
"Zmlkni už konečně!" zaburácel James a divoce smýkl hůlkou, takže se Snape na okamžik ocitl po pás pod vodou. Remus chtěl cosi říct, ale náhle do něj někdo vrazil. Otočil se a vyjekl: "Lily!"
Dívka s vytřeštěnýma očima sledovala rozlíceného Jamese a mokrého Snapea. Mimovolně se rozklepala, když se po ní James otočil. Ustoupila několik kroků bokem, mezi ostatní zírající studenty. Remus ji chvíli zmateně sledoval, ale pak konečně našel ztracená slova: "Jestli toho nenecháš, tak... Jsem prefekt a jestli toho nenecháš-"
"Dáš mi školní trest?" ušklíbl se James a nechtěně znovu poslal Snapea pod hladinu. "Tak do toho!"
Remus otevřel ústa, ale pak je zase zavřel. Sklopil hlavu a horečně uvažoval nad tím, jak moc si přítele znepřátelí, když mu ten školní trest opravdu dá. Do strnulého ticha rušeného pouze cvrlikáním ptáků se ale ozval jiný, tichý a roztřesený, hlas: "Nech ho být."
"Říkal někdo něco?" otočil se Dvanácterák k davu za sebou a sjel po něm zlým pohledem.
Lily ucukla, jako by ji zasáhl kletbou, a trochu hlasitěji zopakovala: "Nech ho být. On ti přece nic neudělal."
"No a?" odsekl. Lily vhrkly slzy do očí. James nikdy nebyl tak zlý. Nikdy.
"Jamesi..."
Dvanácterák prudce otočil hlavu k Petrovi, který ale o krok ustoupil. "Co je?" obořil se pak na Remuse. Ten jenom kývl hlavou k vodě. James sledoval jeho pohled a rychle mávl rukou vzhůru. Během rozhovoru nechal Srabuse sklouznout do vody a nechal ho tam dost dlouho na to, aby i on měl starosti. Nezdálo se však, že by utrpěl výraznější újmu a tak strůjce jeho osudu prudce zamával hůlkou ve vzduchu a nebožák s očima vytřeštěnýma hrůzou poletoval prostorem jako rachejtle zbavená rozumu.
"Jamesi!!!" zaječela Lily.
Snape se náhle ocitl nad místem, kde jej původně jeho sok napadl. Liberacorpus! pomyslel si James a jeho odvěký rival se zřítil k zemi. James se jen otočil na podpatku a rychlým krokem se vydal do hradu. Remus rychle přelétl pohledem ze Snapea na Jamese a rozběhl se za kamarádem. Petr se vydal za ním.
Nicméně Lily Evansová bleskurychle vytáhla hůlku, namířila ji na Snapea a třesoucím se hlasem vyhrkla: "Finite Incantatem!"
Snape se schoulil do klubíčka a zasténal. Čumilové nabyli dojmu, že se zde už nic zajímavého konat nebude a začali se pomalu trousit pryč, jenom Lily si setřela slzy a starostlivě pozorovala Snapea, jenž se opatrně natáhl na záda a zuřivě mrkal. Lily si klekla vedle něj. Nadzvedl hlavu a když zjistil, s kým má tu čest, otráveně ji zase položil. Náhle mu z rozbitého nosu začala valit krev, ale to už na něj Lily mířila hůlkou a zamumlala: "Episkey."
Snape podrážděně sykl a odmítavě se zahleděl na kapesník, jež mu dívka podávala. Zahleděl se na točící se nebe a zavrčel: "Nepotřebuju, aby mi pomáhala nějaká mudlovská šmejdka!"
Lily s sebou trhla a ruka s kapesníkem poklesla. Až po chvíli ticha se na ni Snape znovu podíval. Dívka stále klečela vedle něj a k jeho obrovskému překvapení se jí z překrásných zelených očí kutálely obrovské slzy. Zcela bezmyšlenkovitě jí vytáhl kapesník z ruky a začal jí tváře sušit. Překvapeně zamrkala a pohlédla mu do očí.
Pevně ji objal a špitl: "Promiň."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama