Příběh, který není vyprávěn je špatným příběhem...

II. Útočiště

8. září 2007 v 21:36 | Story-teller |  Něco se zvrtlo
PRÁÁÁÁÁÁSK!
Dveře se rozletěly dokořán a postava v černém plášti vkročila dovnitř. Zastavila se. V předsíni se svítilo, stejně jako v pokoji nahoře nad schody, ale v domě vládlo podivné ticho. Jakoby snad byl dům prázdný. Ale oni tam museli být. Postava se jala dům prohledávat a tiše a hladce jako had proklouzávala z místnosti do místnosti. Pak zlostně sykla. Dům byl prázdný.

"Červíčku," řekla tiše. A o pouhý zlomek vteřiny později se s dalším PRÁSK zhmotnila další, drobnější, postava.
"Můj pane?" zeptala se podlézavým hlasem.
"Nejsou tady."
"A-ale, můj pane, musí tady být," zapištěl mužík vyděšeně. "Nevím, kam by šli."
"Řekl jsi toho Blackovi příliš mnoho, Červíčku, varoval je. To byla tvoje osudová chyba."
"Můj Pane, vždyť on je nemohl va-"
"Samozřejmě, že on je nevaroval. Řekl o tom Brumbálovi, jak jinak," odsekla chladně první postava a vytáhla hůlku.
"Můj pane, p-prosím, ne... Slitování! Už se to víckrát -"
"Ano, Červíčku, my oba víme, že další příležitost ke zhacení mých plánů už mít nebudeš," přerušila ho první postav nemilosrdně.
"Avada kedavra," řekla pak. Místností se prohnal zelený blesk a muž oslovovaný jako Červíček se bezvládně sesunul k zemi.
"Jedna chyba za druhou," poznamenala první postava ledově. "Morsmordre."
A ve chvíli, kdy nad dům vylétávala zelená lebka s hadem místo jazyka se Pán Zla přemístil z domu Potterových pryč.
* * *
PRÁSK!
Mladá, plavovlasá žena, zděšeně vyjekla a rychle se rozběhla do předsíně, odkud se ozvala ta hrozná rána. Statný, kníratý muž, nepříliš starší než ona, se zvedl z pohovky a rozběhl se za ní.
"Kdo proboha jste?" vyjekla žena, když uprostřed své předsíně spatřila staršího muže se stříbrným plnovousem a půlměsícovými brýlemi. Pak vyvalila oči a zeptala se: "Profesor Brumbál?"
"Ano, rád vás opět potkávám Petunie," odpověděl muž a hluboce se uklonil.
PRÁÁSK!
Žena znovu vykřikla, ale to už ji objal její manžel a zle se na všechny vetřelce podíval: "Kdo u všech všudy- "
A dál se nedostal, neboť jeho žena překvapeně zvolala: "Lily!"
"Ano, výborně," přikývl Albus Brumbál. "Pojďme se někam posadit."
O chvíli později už všichni seděli v obýváku. Brumbál se uvelebil v nejpohodlnějším křesle, Lily, kterou její manžel pevně objímal kolem ramen, seděla na pohovce a na klíně chovala spícího ročního chlapečka. Petunie se s výrazem největšího zděšení vmáčkla vedle ní a její muž si zabral zbývající křeslo.
"Věc se má takhle," začal Brumbál, "kouzelník, nebo přesněji černokněžník, který si říká lord Voldemort, má v úmyslu zabít Potterovy. Je to pro vás možná překvapivé, Petunie, ale rodina vaší sestry je pro kouzelnický svět velmi významná. Naneštěstí, jeden z jejich blízkých přátel se přidal na stranu lorda Voldemorta, nebo také Pána Zla -"
"Sirius?!" vskočil mu James do řeči s bolestným výrazem ve tváři.
Brumbál jen potřásl hlavou: "Ne, ten to nebyl. Jak už jsem řekl, jeden z jejich přátel se přidal k lordu Voldemortovi a vyzradil mu jejich úkryt. Proto se bez ohlášení ocitli ve vašem domě. A je nutné aby zde nějakou dobu i zůstali. Jak dlouhá bude tato doba se teprve ukáže, ale nečekal bych, že bude kratší než pět let. Nemusíte mít strach," usmál se Brumbál na oba Dursleyovy, "tento dům bude zajištěn mnoha velmi silnými ochrannými kouzly a bude monitorován bystrozory, tedy vyškolenými kouzelníky, kteří mají v tomto oboru značnou praxi. Nic z toho samozřejmě nenaruší váš běžný život."
"Je nutné, abychom zůstali tady?" zeptala se Lily ve stejné chvíli, kdy se její sestra se zděšením otázala: "Opravdu musí zůstat tady?"
"Ano, je to nutné," přikývl pobaveně Brumbál. "Z důvodů, které bych nyní nerozebíral. Ale jsem si jist, že se spolu znovu naučíte vycházet."
Sestry si vyměnily pochybovačné pohledy a jejich manželé nevěřícně vyvalili oči. No nazdar! mysleli si všichni.
Znenadání něco zaklepalo na okno a všichni, kromě spícího Harryho, se tím směrem otočili. Za oknem vzrušeně poletoval puštík a sem tam zaklepal na okno, aby na svou přítomnost upozornil. Stříbrovlasý muž rychle vyskočil z křesla a vpustil sovu dovnitř. Puštík upustil dopis a vyletěl otevřeným oknem zpět do noci. Brumbál dopis zdvihl a spatřiv své jméno na obálce, rychle dopis otevřel. Nikdo z přítomných (straších dvou let) z něj ani na vteřinu nespustil oči.
Brumbál dočetl a s vážnou tváří se obrátil k Lily a Jamesovi. "Je mi líto, ale váš bývalý přítel, Petr Petigrew, byl nalezen ve vašem domě. Mrtev. Nad domem se vznášelo Znamení Zla..."
"P-Petr?!" vykoktala Lily a do očí se jí vehnaly slzy.
"Petr?!!" zvolal James a tvář se mu zkřivila bolestným úžasem. "To on nás..."
"Ano, je mi líto," řekl znovu Brumbál.
"Takže Sirius..." začal James, ale pak zmlknul a pevněji objal svou ženu.
"Je nevinen. A je v bezpečí, právě teď by měl být v mé pracovně."
"Dlužím mu omluvu," zašeptal James. "Pořádnou omluvu!"
Lily zavřela oči, jakoby jí Siriusovo jméno připomnělo něco nepříliš příjemného, ale neřekla ani slovo.
Petunie si odkašlala a vstala. "Můžete zatím spát v pokoji pro hosty..."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sunmoon Sunmoon | E-mail | Web | 8. září 2007 v 21:52 | Reagovat

Jééé, ale to Ronánek bude bez mazlíčka....

:'(

Chudáček,,,plaváček...

2 Story-teller Story-teller | 8. září 2007 v 22:17 | Reagovat

Nebude, to se neboj...

:*)

A Koloděje sem nepleť... :)

3 Sunmoon Sunmoon | E-mail | Web | 8. září 2007 v 22:52 | Reagovat

To bylo o Jasoňovi, přece...

4 Story-teller Story-teller | 8. září 2007 v 23:20 | Reagovat

Nene, to bylo o tom jednom, jak se tak v tom kbelíku ráchal, tak ho Koloděj zašláp...

5 Sunmoon Sunmoon | E-mail | Web | 9. září 2007 v 0:36 | Reagovat

Jo vlastně, to víš včera sem blbla...

6 Story-teller Story-teller | 9. září 2007 v 12:02 | Reagovat

Vím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama