Příběh, který není vyprávěn je špatným příběhem...

III. Nic netrvá věčně

19. září 2007 v 23:20 | Story-teller |  Něco se zvrtlo
Od onoho podivného večera, kdy se, nikoli na prahu, ale přímo v předsíni, objevila sestra Petunie Dursleyové s celou svou rodinou uplynulo bezmála tři a půl roku. Navzdory všem očekáváním spolu Lily a Petunie vycházely kromobyčejně dobře. Nějaká ta hádka se vždycky semele, ale bývalo pravidlem, že do týdne se semlely nejvýše tři. Co se týkalo jejich manželů, bylo by lepší se nezmiňovat. Po prvotním šoku, jakoby oba našli dávno ztraceného bratra a spolu s Jamesovými přáteli - Siriusem a Remusem - byli jedna ruka. Horší to bylo u Lilyina a Petuniina syna. Oba dva rostli jako z vody a do vlasů si, na rozdíl od rodičů, vjížděli poměrně často. Možná to ale spíš než se vzájemnými sympatiemi a nesympatiemi mělo dost společného s jejich věkem. Konec konců, v současné době jim bylo necelých pět.

Toho dne, kdy se opět něco zvrtlo, byla překrásná jarní středa. Vernon odjel brzy zrána řešit vrtačky, James o něco později na Ministerstvo kouzel. Lily a Petunie, poté, co se konečně vyhrabaly ze postelí, vyšly se synky na procházku a dětské hřiště, po návratu jim daly oběd a právě zaslouženě odpočívaly v obýváku, zatímco hošíci po sobě v dětském pokoji házeli molitanové kostky. Prostě obyčejný, překrásný jarní den.
Zazvonil telefon. Lily s Petunií se po sobě koukly a Lily se zvedla z kanape a odešla do předsíně. Zvedla telefon, ale sluchátko oněmělo dřív, než stačila cokoli říct.
Tú.Tú.
Položila jej tedy zpátky do vidlice a otočila se nazpět do pokoje. Ve dveřích stála usmívající se Petunie, která popošla pár kroků k sestře a dveře zabouchla.
"Asi to byl nějaký om-" začala Lily, když Petunie vytáhla z kapsy hůlku. "Kdes' vzala -"
"Zmlkni!" zaječela Petunie zlostně a zcela neočekávaně. "Já tě nenávidím, abys věděla!"
Lily nevěřícně vykulila oči. "Co? A proč... Jakto, že... Kde..."
"Nenávidím tě! Tys' byla vždycky oblíbenější! Ty jsi byla premiantka a mě se smáli! Z Bradavic mě taky vykopli, protože jsem propadla! Podruhé! Zatímco ty, moje úžasná sestra... A pak si to přifrčíš rovnou sem!! Sebereš mi manžela, dům... všechno!"
"To není... Já a Vernon spolu nic nemáme!" ohradila se Lily prudce. "Ty ses pomátla, Petty!"
"Neříkám, že máte! Ale ten tvůj báječný James... přivedl vaše pochybné přátele... a s kým je teď Vernon v partě? No s kým?!" křičela Petunie.
"Co?! Ty mě nenávidíš, protože můj manžel je kamarád s tvým -"
"Huso! Kvůli takové hlouposti?! Ne!!!! Já tě nesnáším už odmala. Vždycky to bylo, 'Lily zlatíčko, Lily drahoušku, Lily, broučku'! Vždycky jsi byla hezčí! A pak jsem doufala, že bude po tobě a... a ono nic!!!"
"Cože?" zeptala se Lily užasle. "Že bude po mně? Jakože... jsi věděla o tom... že nás chce Voldemort zabít? A... a... Vernon taky?"
"Vernon? Vernon?! To bych nemohla říct ani za nic! Miluju ho, ale je to srab. Určitě by se někde prořekl!"
"Tys' vážně... Petunie..." Lily se rozklepala kolena. Přesto ale o několik kroků ustoupila a rychle vytáhla svou hůlku. Nemohla uvěřit svým uším. "Ty lžeš..." zkusila to ještě.
"Ne. On byl jediný, kdo se mě ujal. Kdo měl nějakou starost o mou budoucnost. On jediný! A já jsem Mu za to slíbila věrnost. A rozhodně toho nelituju."
Lily zavrtěla hlavou. "To nedává smysl! Rodiče se o tebe přece -"
"Zmlkni už konečně! Rodiče se starali jen o tebe! Jako vždy! Ale On se mě ujal, On mě učil, naučil mě to, co jsem nebyla schopná se naučit ve škole a taky to, co bych se tam nikdy naučit nemohla... a jen díky Němu mám bohatého a úspěšného manžela..."
Lily polkla. "Co chceš dělat?" otázala se třesoucím se hlasem.
"Zabít tebe a toho tvýho spratka. Ale to nemůžu. Pán Zla vás chce zabít osobně," povzdechla si Petunie. "Nicméně... alespoň si to s tebou můžu vyřídit! Vzduch je čistý... a až nebude..." pohlédla k telefonu.
"To ne... jsi přece... moje sestra..." namítla Lily nevěřícně.
"Najednou! Když jsem měla problémy ve škole, nebyla jsem tvá sestra. A teď... najednou..."
"Byla jsem o ročník níž! Nemohla jsem tě doučovat! Kdyby to šlo, udělala bych to! Ale nemůžu tě učit, co neumím!"
"A už dost! Sectumsempra!" vykřikla Petunie.
Lily, která byla přece jen o něco lepší, tušila, že její sestra hodlá čarovat, ale nestihla si připravit protikouzlo. Pouze vzpomněla na svého syna a s myšlenkou, že nedovolí, aby ho zabili, zaječela první co jí přišlo na mysl. Bylo to: "Expecto Patronum!"

A stalo se něco neočekávaného. Obě kouzla se srazila a v oslepujícím oranžovém záblesku vybuchla. Obě ženy se bezvládně zhroutily k zemi.
* * *
Mezitím se v dětském pokoji rozhostilo ticho. Oba chlapci byli překvapení, že na sebe jejich matky křičí kvůli telefonu. Nerozuměli tak docela slovům a pojmům, ale rámus stačil. Dudley opatrně otevřel dveře a doloudal se ke schodům. Harry v těsném závěsu za ním. A pak se ve vstupní hale oranžově zablesklo a zavládlo ohlušující ticho. Harry vystrašeně vyjekl a rozběhl se ze schodů.
"Maminko! Tetičko!" křičel dole, což přimělo i jeho vylekaného bratrance, aby seběhl dolů.
Vyděšeně se rozhlédl a dal se do breku. Harry také začal popotahovat a brzy už oba vyřvávali jako na lesy.
* * *
Toho dne naštěstí končil James v práci brzy. A jakožto správný manžel zamířil rovnou ke své milované.
Když procházel zahradní brankou, zdálo se mu, že z domu slyší podivné zvuky. A jakmile otevřel dveře, pohled na dříve popsaný výjev mu vzal dech. Okamžitě zkontroloval stav své ženy, pak její sestru. Shledal, že obě dýchají, ale že není v jeho silách přivést je k vědomí. Neprodleně tedy kontaktoval Nemocnici svatého Munga a svého švagra a jal se tišit ubrečené kluky.
Vernon přijel, jak nejrychleji mohl, ale přesto to bylo později, než lékouzelníci odjeli.
Toho dne zavládlo v Zobí ulici číslo 4 kolektivní zděšení...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sunmoon Sunmoon | E-mail | Web | 20. září 2007 v 21:49 | Reagovat

áááááááááááá, sem kolektivně zděšenááááá!!!!!!!!!!!ááááááá!!!!!!!!!

2 Story-teller Story-teller | 20. září 2007 v 22:24 | Reagovat

Ty taky? XD

Já jsem myslela, že bydlíš úplně jinde... a úplně jindy XD

3 Sunmoon Sunmoon | E-mail | Web | 21. září 2007 v 15:07 | Reagovat

To neva, já jsem zděšená v katerýkoli čřas na kterémkoli místě!!!

4 Story-teller Story-teller | 22. září 2007 v 9:15 | Reagovat

Áha... tak to pak jo... XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama