Příběh, který není vyprávěn je špatným příběhem...

Říjen 2007

IX. Nabídka, která se neodmítá

29. října 2007 v 15:15 | Story-teller |  Trilema
Doufám, že si ještě pamatujete, o čem tenhle příběh je... Omlouvám se za Voldyho... nějak se mi nedaří. Snad se časem polepší.

iii. Meč

27. října 2007 v 21:42 | Story-teller |  Časy budoucí...
Tak jo... v neuvěřitelně krátké době sem dávám další kapitolku. Ovšem netěšte se, že to tak bude pořád... ono mě to bohužel zase přejde...


ii. Nečekané a ještě nečekanější

27. října 2007 v 18:46 | Story-teller |  Časy budoucí...
Tak. Druhý díl je tu. Doufám, že se vám bude líbit...


i. Veselé Vánoce

26. října 2007 v 23:16 | Story-teller |  Časy budoucí...
Nezabíjejte mě, že zas začínám něco nového... ty starší věci budou taky pokračovat... já jsem jenom dostala nový nápad, tak jsem ho sem musela hodit...
Abych nezapomněla, příběh je opět ze světa čar a kouzel, věčného zdroje inspirace.


My FAV...

26. října 2007 v 22:17 | Story-teller |  ze zákulisí
Rozhodla jsem se hodit sem odkaz na některé blogy, které ráda navštěvuju...
Není jich zatím moc, protože si je většinou pečlivě prohlížím (čtu všechny články), ale pár jich mám ještě vytipovaných, takže určitě budu přidávat.
Upozorňuju, že jsem se majitelů neptala, jestli si sem můžu dát odkaz na jejich blog, protože si myslím, že můžu. Ale pokud by někdo byl zásadně proti tomu, že tady na něj mám odkaz, stačí, když se ozve a já ho odstraním...

Stýskání

20. října 2007 v 22:52 | Story-teller |  Poesie
Dnes je ten den, kdy počet návštěvníků dosáhl stovky (tedy od doby
zavedení počítadla).
Takže jsem se rozhodla oslavit to vznikem nové rubriky - a sice Poezie. A co jiného by v ní bylo, než mé chabé básnické pokusy.
A samozřejmě, kyž už tady ta rubrika je, přikládám báseň...
Řekla bych, že poznáte, kdo mluví... mno, napište prosím do komentu nějaké hodnocení. Díky!

ČP - Prolog

17. října 2007 v 21:27 | Story-teller |  Čtenářská povídka
Čtenáři moji milovaní!
Nedávno jsem psala o tom big nápadu, vzpomínáte? Tak je to tady. Ale bude to od vás vyžadovat obrovský kus spolupráce.
Půjde zde asi tak o to, že budu psát příběh dle toho, jak si to odhlasujete. Ale pozor! Budu hnusná. Vím, že vás moc není, co semtam přelétnete očkem tuhle stránku, ale vězte, že tohle je důležité. Za každou kapitolou bude následovat anketa, v níž rozhodnete, co se má dít dál. Obvykle bude obsahovat pět možností. A abyste se dočkali dalšího pokračování chci alespoň devět halsů. To je důležitý!!! Potřebuju, aby fakt hlasovalo víc lidí, protože nemá cenu psát čtenářskou povídku pro tři lidi... a tolik jich to tady snad ani pravidelně nečete...
S tímhle souvisí i to, že bych fakt ocenila, kdybyste psali do komentářůProsím! Všichni, co si tady něco přečtete, dejte mi nějakou odezvu! Potřebuju vědět, co se vám líbí, co ne (a nemyslím tím jenom u téhle povídky)... Ráda si přečtu slova chvály a za negativní kritiku rozhodně nikoho nevraždím - právě naopak! Negativní kritika je nejlepší cestou ke zdokonalení! Takže, ještě jednou opakuju, pište do komentů!
Byla bych ráda, kdyby na anketu dole odpovědělo aspoň pět lidí, abych věděla, že má cenu pokračovat. Jo, vím, že jsem psala, že na vás nechci tlačit, abyste sem tahali kamarády, ale teď to chci - jestliže máte zájem o pokračování, záleží jen na vás, zda bude nebo ne. Na výběr máte jen ze dvou možností - buď chcete, nebo ne! žádné nevím, neexistuje. Díky za pozornost.
Teď něco ke čtenářské povídce... v krátkosti:
Provedu vás příběhem patnáctileté dívky, jež žije v jednom městě v České republice - to ale jen zpočátku - pak se totiž přesune na docela jiné místo, kde jí možná i půjde o život. A bude se muset smířit s tím, jaký svět, ve němž žije, je a jaký by měl být...

To bylo na úvod a teď k tomu slibovanému prologu...

Kapitola 4: Říct 'ne' Pánovi zla

13. října 2007 v 18:31 | Story-teller |  Není cesty zpět
Máme tu další díl, omlouvám se, jsou to hlavně vzpomínky, jak záhy zjistíte, ale snad to přežijete... a snad přežijete i lorda Voldemorta, Pána zla, Tomíka (tohle mu neříkejte, jinak mě zaavaduje), protože mi moc nejde. Ale aspoň je usměvavej, ne?


Kapitola 3: Tváří v tvář Pánu zla

9. října 2007 v 14:42 | Story-teller |  Není cesty zpět
Tahle kapitola mi přijde taková hodně divná, Voldy mi moc nejde, ale snad, snad to čtení přežijete...


IV. Návštěvy

5. října 2007 v 15:31 | Story-teller |  Něco se zvrtlo
Dudleymu bylo jedenáct a Harryho to čekalo za pár dní. Právě seděli na lavičce před dveřmi nemocničního pokoje. Byli na návštěvě u matek. Tedy, přesněji čekali, až je jejich otcové pustí dovnitř. Jejich matky totiž už několik let vypadaly jakoby spaly, ale neprobouzely se. Vernon tvrdil, že mudlové tomu stavu říkají kóma. Harry se nad tím slovem kolikrát zamýšlel a připadalo mu legrační. Připadalo mu, že zní tak nějak dutě. Nebýt toho, že Dudley zbledl kdykoli to slovo zaslechl, byl si Harry jistý, že by se při teorii dutých slov oba dost dobře bavili.

Plánky do současna i budoucna

2. října 2007 v 20:05 | Story-teller |  ze zákulisí
Už nějakou dobu jsem pomýšlela na nový vzhled. Původně jsem ho chtěla nahodit po měsíci fungování, ale zjistila jsem, že to už je dávno za námi.