Příběh, který není vyprávěn je špatným příběhem...

IX. Nabídka, která se neodmítá

29. října 2007 v 15:15 | Story-teller |  Trilema
Doufám, že si ještě pamatujete, o čem tenhle příběh je... Omlouvám se za Voldyho... nějak se mi nedaří. Snad se časem polepší.

"Kdo jsem?" zopakovala postava jako by se divila její neznalosti a majestátně se vztyčila. Z hlavy jí při tom sklouzla kápě a ukázala tak přitažlivého, tmavovlasého muže. "Mí věrní mi říkají Pán zla."
Lily se zachvěla a o krok ustoupila. To mi tak ještě chybělo...
"Ovšem... svět potřebuje mít konkrétnější jména pro ty, jichž se bojí -"
"Svět?" podivila se dívka tiše, ale muž ji zřejmě i tak slyšel.
"Ano, svět. Celý svět bude znát mé jméno - a už teď jej mnoho lidí zná - a bude se bát jej vůbec vyslovit!"
"Já vás ale neznám," přerušila jej dívka. "Nechci, aby se vás to dotklo, ale zřejmě neznám nikoho, kdo by vás znal." Takového cvoka by si pamatovali...
"Nikdo mne nezná?! Jak se opovažuješ tohle říct , Pánovi zla?!... Nikdo mě nezná?... V tom případě je načase, abys poznala nezměrnou moc a neutuchající hněv lorda Voldemorta!!" vykřikl muž.
"P-promiňte, opravdu jsem se vás nechtěla dotknout... já j-jen..." zarazila se. "Lorda Voldemorta?! Myslela jsem, že mezi kouzelníky šlech-"
"Mám nabídku, která se neodmítá. Která se odmítá maximálně jednou," ušklíbl se Voldemort zle. "Přidej se do mých služeb, nebo zemři."
Lily se pousmála. Celé jí to, z nějakého neznámého, podivného důvodu, náhle připadalo jako divadlo. "Promiňte," řekla znovu. "To byla ta nabídka? Zdálo se mi, že jste říkal Pán zla - nemohl byste m ipřesněji říct, co bytí ve vašich službách obná-?"
Samozvaný Pán zla si otráveně povzdechl, zlověstně se ušklíbl a pronesla slova, jimž dívka nerozuměla.
Svět se s Lily náhle zatočil a když se srovnal, zdálo se jí, jakoby se nic nezměnilo, až na tu drobnost že... zde hrála tichá taneční hudba, kdesi nedaleko zurčela fontána a místo tří podivných mužů před ní stáli James, Sirius a Severus. A očividně čekali, že s nimi půjde tančit.
Každý z nich čekal, že půjde tančit právě s ním.
Zmateně se rozhlédla a protřela si oči. Pořád tam stáli a usmívali se na ni.
* * *
Severus se proplétal mezi stromy hlouběji do lesa. Měl pocit, že tam zahlédl nějaké světlo a doufal, že by u něj mohl najít Lily.
Náhle se zastavil a ohlédl se za sebe. Byl si jistý, že jej někdo sleduje. A opravdu. Za ním se (ó jak nenápadně) mezi stromy proplétal jeden z Potterových kamarádů - ten nejméně oblíbený, Pettigrew. Rozhodl se, že s ním nebude ztrácet čas a rozběhl se.
Netrvalo to dlouho a stanul na kraji jakési mýtiny pokryté ledem. Na jednom z jejích okrajů se tyčil ledový trůn a před ním stál jakýsi muž a něco říkal Lily, za níž stáli dva další muži. Lily mu odpověděla a muž na ni vyslal jakési kouzlo, dívka slabě vydechla a ladně sklouzla k zemi. Severus zcela bezmyšlenkovitě vykřikl a rozběhl se k ní.
"Vítám tě, Severusi Snape," obrátil k němu muž pozornost. Severus se okamžitě zastavil. Při té příležitosti si povšiml, že ten 'led' neklouže. Zvláštní...
"Kdo vám řekl mé jméno?" optal se muže ostře. "Ona?"
"Ne ne, Lily to nebyla Severusi, byla to tvá hlava. A teď... nebudeme se přece zabývat takovými banlitami. Přijmi, prosím, mou nabídku a přidej se do mých služeb," mužova slova se kolem Severuse ovíjela jako tělo škrtiče, nedávala mu příliš volnosti. Už už se chystal kývnout, když jeho pohled znovu zavadil o dívčí tělo.
"Co jste jí udělal?" obořil se na muže prudce. "A co jste vlastně zač? Proč bych se k vám měl přidávat?"
"Jsem lord Voldemort, Pán zla. A byl bych rád, kdyby ses ke mě přidal, protože máš značný talent a až jednoho dne ovládnu svět, nerad bych o někoho jako jsi ty přišel. Všichni, kdo se ke mě nepřidají zem-"
"Áááááááá!" ozvalo se za Sevrusem. Rychle se otočil a zahlédl, jak se Pettigrew sbírá ze závěje, do níž zapadl. Pitomec. Široko daleko byla jedna jediná...
"Výborně, Petře. I tebe zde vítám a nabízím ti totéž, co Severusovi," usmál se muž křivě.
"A-ano? A c-co?" vykoktal ze sebe a přiblížil se k nim. Severus protočil oči v sloup. To je pitomec!
"Ano je, Severusi. Ovšem... má nabídka platí i pro tebe..."
"Co jste udělal Lily?!!" zvýšil černovlasý mladík hlas a postoupil o několik kroků dopředu.
* * *
James se navztekaně rozhlédl a trpce si povzdechl. "Tady nikde není," řekl pak. "Co když Snape vážně něco viděl?"
"Srabus?" zeptal se Sirius pochybovačně, ale zamyšleně naklonil hlavu na stranu. "Možný to je..." připustil nakonec.
"Jdeme za ním?" zeptal se Remus.
James se ani nezdržoval odpovědí a rozběhl se směrem, kterým viděli odcházet Snapea a Petra. Po několika krocích sice zapadl do hlubokého sněhu, ale houževnatě se jím prodíral dál. Sirius s Remusem si vyměnili pohledy a pustili se za ním.

Když dorazili na kraj palouku, byli už všichni tři notně promoklí a promrzlí. I přesto se po pás ve sněhu zastavili a pozorně si prohlédli scénu před sebou. Na opačném konci palouku stál ledový trůn a u něj leželo něco dlouhého černého, na jednom konci zrzavého.
"Lily!" zašeptal James a už už se chystal vyběhnout kupředu. Naštěstí jej ale kamarádi zadrželi. Nedaleko od tohoto místa postávali dva muži v dlouhých černých pláštích. Třetí mluvil se Snapem a Petrem.
"O čem se baví?" zašeptal Sirius. V tom okamžiku viděli, jak muž strnul a pohlédl směrem k nim, pak provedl jakýsi pohyb hůlkou a rázem stáli všichni tři před ním. Zamračeně jej probodávali pohledy.
"Co jste udělal Lily?" zeptal se James ve chvíli, kdy Sirius s Remusem vyhrkli: "Co jste zač?!"
"Lily," protáhl muž medově, "jak už jsem říkal vašim přátelům, je naprosto v pořádku. A i pro vás mám jistou nabídku, která bych vám neradil odmítnout."
James se Siriusem vrhli na Snapea pohled, jímž mu jasně říkali, že ať si ten chlap tvrdí, co chce, on jejich přítelem nikdy nebude, zatímco Remus řekl: "Nejdřív bychom chtěli vědět, kdo vlastně jste..."
"Rád bych vás viděl po svém boku, až já, lord Voldemort, ovládnu svět," odsekl Voldemort otráveně. Už ho přestávalo bavit neustálé opakování. Jestli přijde nějaký další idiot, tak ho rovnou zabije. "Původně jsem nepočítal s tak velkým zájmem, ale když už jste přišli... Přidáte-li se ke mě, dostane se vám jednou poct, o nichž někteří ani nesnili. Odmítnete-li, zemřete."
"Magor, bo co?" zamumlal Sirius k Jamesovi, který souhlasně přikývl. Sirius ale pokračoval: "Mezi kouzelníky šlechtici nejsou."
"Já jsem první a jediný," oznámil mu černovlasý muž.
"Aha," odtušil James. "První opravdu velký magor mezi kouzelníky - to musíte být šlechticem, pane Voldemorte," ušklíbl se.
"Když už pán, tak Pán zla," procedil lord Voldemort skrz zuby.
Reakce na toto prohlášení byla okamžitá. Sirius, Remus a James vytasili hůlky a Remus vykřikl: "Nabídka se nepřijímá!"
A všichni tři po něm vypálili spršku kouzel, která se do něj bezpečně vsákla. Lord Voldemort se pisklavě rozesmál.
To už se ale do bitky vložili jeho dva zakuklení pomocníci. Trojice se srazila zády k sobě. Snape chvíli váhal, ale pak i on rychle vytáhl hůlku a zaujal obranné postavení. Pouze Petr se tvářil jakoby nevěděl, komu má jít pomoci.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Denisa Denisa | 29. října 2007 v 21:33 | Reagovat

bezvadný

2 Sunmoon Sunmoon | E-mail | Web | 1. listopadu 2007 v 21:11 | Reagovat

hezké...

3 janee janee | Web | 27. června 2008 v 14:17 | Reagovat

narosto skvělé

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama