Příběh, který není vyprávěn je špatným příběhem...

Nejkrásnější dárek k Vánocům

24. prosince 2007 v 19:11 | Story-teller |  Stendeloun
Na Šťedrý večer se dostávají dárky. Tohle tak docela dárek není, protože já bych to jako dárek dostat nechtěla. Tato Vánoční stendelounka je totiž taková... hořko-sladká, jako ostatně zatím všechny mé stendelounky. A na Vánoce mají být lidé šťastní a veselí.
Nicméně je na vás, jestli si to přečtete teď, jindy nebo nikdy.

Krásné Vánoce, pěkné dárky a nádherný večer!

Plavovlasý mladík seděl na promrzlé zemi a zády se ztěžka opíral o šedivý balvan. Nohy měl přitažené k tělu a čelo opřené o kolena. Z kdysi honosných šatů zbývalo několik parodických cárů.
Kdesi kus za ním se ozvalo hlasité PRÁÁSK, které vyplašilo ptáky a zvířata, jež se ještě nestačila skrýt před chladem. Mladík zvedl halvu.
Je konec, pomyslel si. Našel mě.
Naslouchal krokům, jež se zezadu blížily k jeho balvanu. Nezněly přesně, jak očekával, ale to nic neznamenalo.
Když si byl jist, že příchozí je už za ním, ztěžka se zdvihl. Tvář měl pohublou a aristokratické rysy strhané mrazivým větrem a žalem. Překvapeně upíral oči do tváře muže stojícího proti němu.
"Ty...?" naznačil otázku. Ústa měl vyprahlá a bylo to už dlouho, co nepromluvil. Tři týdny, měsíc...
Muž na něj vrhl nenávistný pohled a přimhouřil oči.
"Zabils ji, Malfoyi! To kvůli obě zemřela!" obvinil ho a namířil na něj hůlku.
Draco polkl a zachroptěl: "Já vím, Pottere..."
"Vrahu. Za to zaplatíš."
"Nechtěl jsem... miloval jsem ji..."
"To kvůli tobě zemřela!!"
Plavovlasý zabodl pohled do země a zavřel oči. Vracely se vzpomínky, hořké vzpomínky, které ani nikdy neodešly. Jen na chvíli uvolnily své místo napjatému očekávání.

"Draco... Draco..." říkal muž v tmavém rouchu a zlovolně se usmíval. "Tvůj otec... byl v lecčems úspěšnější a nikdy, nikdy nezačal pochybovat."
Mladík se snažil seč mohl, aby svou pozornost věnoval kaluži blátivé vody u svých nohou.
"Já ovšem vím, co je příčinou tvých pochybností..."
Ne, to ne! Jestli...
"... a odstraním ji. Jednou pro vždy. Pak se i ty ujmeš svých povinností zodpovědněji," dokončil muž a v očích se mu rudě zablýsklo. Draco jej však od první věty nevnímal. Srdce mu divoce bušilo, v uších se rozléhal hukot a před očima se v divokém valčíku točily barevné kruhy. Nesmí-
"Přiveďte ji."
Ji! Merline, smiluj se! Jen tohle ne!
Dva Smrtijedi k svému pánovi přivedli dívku v modrých šatech. Bronzové vlasy jí spadaly na ramena a znovu jej omračovaly svým leskem. Po zádech mu přeběhl mráz, když zvedl halvu a podíval se jí do očí.
Neplakala, jen na něj upírala dva smutné lískové oříšky. Věděla, co se stane, stejně jako to věděl on.
"N-ne..." vyslovil nahlas a natáhl k ní roztřesenou ruku. Nesmí o ni přijít. Ona je jediným důvodem, proč žít.
Lordu Voldemortovi unikl tichý úsměšek. Ukázal na ni hůlkou.
"Můj Pane! Prosím..."
"Miluju tě, Draco," zašeptala a z koutku oka se jí vykutálela slza.

"Avada kedavra."
Dívčino tělo se v zeleném záblesku zhroutilo k zemi.
"Ginyyyy!!!" zaječel mladík a klesl k zemi nedbaje na slzy, jež se mu valily po tvářích jako horské potoky.
Když se konečně vzchopil a postavil se na nohy, nenávistně si svého někdejšího Pána přeměřil. Ano, někdejšího.
"Nebudu už ti nadále sloužit, ty bezcitná sketo!" vykřikl pak a otočil se na podpatku. Čekal, že jej každou chvíli srazí k zemi jedna z Kleteb, jež se nepromíjejí.
Místo toho se ozvalo:
"Accio hůlka!"
Nechápavě se otočil. Lord Vodlemort uchopil jeho hůlku za oba konce a prudce pohnul rukama k sobě. Hůlka praskla a Pán zla odhodil bezcenné zbytky na zem. "Potom tedy zemřeš," pronesl a i se svými pohůnkyzmizel.
Draco, stále nenalézajíc smysl tohoto činu, se po chvíli přemístil také. Měsíc pak putoval po Grampianech, než jej zcela vyčerpaného našel Harry Potter.

Nevesele se usmál. Dnes byly Vánoce. Dnes si s ní měli dát dárky a políbit se u ozdobeného stromku.
"Já vím, Pottere," zopakoval.
"Impendimenta!"
Mocný náraz ho odhodil na zem. Cítil, jak mu pahýl uschlého stromku proniká skrz rozedranou košili a boří se mu do masa. Necítil ale nic. Jen smutek.
"Tak se zvedni a bojuj se mnou, Malfoyi!"
"Nemám hůlku... Zlomil mi ji," vypravil ze sebe namáhavě. Zvedl halvu. Potter se zastavil nad ním. Vypadal užasle.
"Nenávidím tě," sykl. Draco přikývl, ale Potter pokračoval dál: "Miloval jsem ji a když se rozhodla pro tebe, její přání jsem respektoval. Proč jsi ji ale neochránil?! Proč jsi ji nechal zemřít?!!"
"Protože jsem... nemohl... nic jiného... dělat..."
"Lžeš! Zasloužíš si smrt, Malfoyi! Ty a všichni Smrtijedi."
"Nejsem už Smrtijed a... umírám," dodal slabě, cítil, jak mu krev uniká z rány a věděl, že konec nadešel.
Harry překvapeně sklonil zrak ke kalužině, jež se mu rozlévala u nohou. Musel si jí všimnout.
"Zase. Už zase nade mnou vyhráváš," zaskřípal zuby.
"Myslíš, že Malfoyové se mohou dostat do nebe?" zašeptal Draco, jenž jeho narážku pochopil.
Harry pokrčil rameny. Ve tváři se mu nepohnul ani sval, když si ke svému poraženému sokovi klekl.
"Přeju si, aby ne..." odpověděl. "Přesto jsem si jist, že... jsi vyhrál."
V Dracových očích se objevilo několik slz. "Radši, aby byla tvoje než mrtvá, Pottere. Radši tvá... Ale... díky."
Jeho hlava zvolna klesla na zmrzlou zemi a ústa se otevřela v poslední němé: "Ginny..."
Harry sklonil hlavu: "Nechtěl jsem tě zabít... nechtěl. Původně ne..."

"Draco..." zaslechl její hlas. Viděl, jak se usmívá. natáhla k němu ruku a v zářivém záblesku vše zmizelo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 moja moja | 25. prosince 2007 v 13:21 | Reagovat

úúúúúžasný! fakt bezvadný, nechápu kam na ty svý bezva nápady chodíš :D

2 Sunmoon Sunmoon | E-mail | Web | 25. prosince 2007 v 23:48 | Reagovat

Já... já nevím co psát... já přes ty slzy nevidím... ten poslední řádek... osudový... ten... ten dárek byl pro Ginny, že??... že jo... ... ...

3 Story-teller Story-teller | 26. prosince 2007 v 11:24 | Reagovat

moja: To já taky nevím... ;) Děkuju

Sunmoon: Ne, myslím, že ne... Ale kdožpak ví?

4 Sunmoon Sunmoon | E-mail | Web | 26. prosince 2007 v 22:05 | Reagovat

To víš, nikdy si nebuť jistá ani svým nadpisem...

5 Niky Niky | 10. února 2008 v 12:00 | Reagovat

Hej páni tendle ten blog je skvělý a myslím že bys měla napsdat knížku je to totiž vážně super!

6 Story-teller Story-teller | 11. února 2008 v 21:13 | Reagovat

Knížku... dá-li Merlin, tak jednoho dne...

Jsme moc ráda, že se ti tady líbí. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama