Příběh, který není vyprávěn je špatným příběhem...

Prolog

25. prosince 2007 v 9:39 | Story-teller |  Písečná bouře
V anglosaských zemích bývá zvykem, že dárečky bývají ráno, na Boží hod. Tato povídka tedy, narozdíl od té včerejší, dárkem je.
Vím, zase začínám novou povídku a přitom jich mám tolik rozepsaných. Jenže mě pořád napadají scény, události, témata, která se do těch, které čtete nehodí. Tudíž musím začít psát další - už jen proto, abych ten nápad nezapomněla. A když už začnu, tak vám to přece musím dát přečíst, ne? Pro vás to píšu...
Snad mi tedy odpustíte nový začátek (ještě nás v nejbližší době jeden čeká) a pustíte se do krátkého počtení...

Lenka stála na nástupišti a zasněně zírala do Slunce. Vedle ní se její spolužáci vesele bavili nebo čekali, až se z nějakého temného zákoutí vypotácí jejich kamarádi.
Znenáhla do ní někdo drcl. Sklonila hlavu a v zářivých kruzích, jež se jí divoce honily před očima, zahlédla vysokou plavovlasou ženu, jejíž věk odhadovala kolem padesátky. Usmála se.
"Chci tě varovat," řekla jí ta žena. "Až se to stane, nedělej si žádnou naději. Všechno tvá snaha bude marná. Mrzí mě to."
Lenka se překvapeně zamračila. "Vy jste věštkyně?" zeptala se přihlouple. Ta žena jí někoho připomínala, až moc na to, aby si byla schopná vybavit koho.
"Ne, to bohužel nejsem," ušklíbla se žena posmutněle. "Věštkyně by se mohla mýlit."
"To ne... většinou mívají pravdu," oponovala jí dívka.
"Věř tomu, co ti říkám, Lenko," oslovila ji žena jménem a plavovlasé dívce proběhl po zádech mráz.
Dřív, než stačila cokoli říct, žena se otočila a odcházela pryč. Proti ní se z přepážky vynořil Draco Malfoy se svými rodiči. Žena mimoděk pohlédla na jeho otce a trhla sebou. Zastavila se, jako by mu snad chtěla něco říci. I on ze zastavil a užasle na ni hleděl. Paní Malfoyová se zatvářila nesmírně překvapeně, ale pokračovala za synem.
Ve tváři Malfoye staršího se mihl bolestný výraz a mírně pohnul rty, jako by šeptal: "Promiň."
Žena mírně potřásla hlavou a bez jediného slova se rozběhla k přepážce, jež dělila kouzelnické nástupiště od mudlovského světa. Malfoy starší nehybně stál na místě a ve tváři se mu rýsoval smutek.
Pohlédl na Lenku. Zachvěl se a důstojně odkráčel za svou ženou a synem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Denisa Denisa | 25. prosince 2007 v 11:25 | Reagovat

bezvadný strašně mě zajímá kdo je ta žena:-)

2 moja moja | 25. prosince 2007 v 13:16 | Reagovat

bezva! skvělý nápad

3 Sunmoon Sunmoon | E-mail | Web | 25. prosince 2007 v 23:54 | Reagovat

Aaaa... proč vždycky píšeš o (mích) oblíbených postavách??... Malfoyové se poslední dobou třesou často, nemyslíš??

4 Story-teller Story-teller | 26. prosince 2007 v 11:27 | Reagovat

Denis: Kdo si počká, ten se dočká. :)

moja: Děkuju! :)

Sunmoon: A proč bych nepsala? XD... Oni jsou takoví... rosolovatí. ;)

5 Sunmoon Sunmoon | E-mail | Web | 26. prosince 2007 v 22:04 | Reagovat

Já nevim, jen tak??

rosol?? To je na mě moc složitý slovo!!! :")

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama