Příběh, který není vyprávěn je špatným příběhem...

VII. Bezcharakterní peroxosimulant

16. prosince 2007 v 1:06 | Story-teller |  Nový svět - rok PRVNÍ
Doufám, že se vám tenhle dílek Rachelina příběhu bude líbit...
Její vztah se spolužáky není zrovna harmonický, ale to už asi víte... takže hurá do čtení a zanechte mi tu zase nějaké ty komentáře, děkuju.


Dějiny jsem přežila, takže teď mířím na oběd. Právě když procházím středem síně, prožene se vstupní branou něco obrovského - je to onen obr z nádraží. V náručí nese něco, co připomíná... blonďatou hlavinku Malfoyovu. Zděšeně ustoupím, ale to už za obrem běží zmijozelská princezna (krátké černé vlasy, tvář jako z porcelánu a pravděpodobně žádný mozek). Oba bleskurychle vydusají schody a mizí ze scény. V tom okamžiku se do Vstupní síně přihrne zbytek třídy - část zmijozelských a nebelvírští s Pottrem, Grangerovou a Weasleym.
Celá síň šokovaně mlčí. Pak Weasley pronese: "Čert vem Malfoye! Mám hlad jako vlk."
Mí spolužáci vypadají, jakoby se na něj chtěli vrhnout, ale jaksi jim chybí nějaká vůdčí síla. Ušklíbnu se a pokračuju v cestě. Copak asi ten idiot provedl?

Konečně je po vyučování. Sedím u okna a snažím se vypracovat úkol z lektvarů - využití oměje v přípravě lektvarů - ale popravdě napůl ucha poslouchám pintešninšino srdceryvné líčení o událostech hodiny péče o kouzelné tvory.
"- on k němu přišel a ta -vzlyk- ta stvůra do něj prostě -vzlyk- -vzlyk- sekla drápy!" vykřikne a popotáhne. Proboha! Kdyby šla k divadlu, asi by se i uživila.
"Pansy, co s ním teď je?" vyzvídá kdosi, koho neznám.
"Je - je na ošetřovně," vzlyká 'Pansy'. "My-myslím, tedy oni tvrdí, že bude žít..."
* * *
Tak. Už je to tři dny, co byl Malfoy zákeřně napaden jakousi nestvůrou, všeobecně zvanou hipogryf, a odnesen na ošetřovnu. Krasotinka Pansy, údajně Parkinsonová, je stále středem pozornosti. Teď tu ale není, že by opět byla na návštěvě u svého miláčka?
Zrovna se začtu do celkem zajímavého pojednání o raraších (asi ta obrana proti černé magii nebude taková nuda, jak to vypadalo), když se rozlétnou kamenné dveře a dovnitř, podpírán Pansy (on je totiž gentleman) vstoupí Malfoy. Na tváři široký úsměv válečného veterána, na ruce několik vrstev obvazů. A hned spustí, jak na něj bestie zaútočila, aniž by ji vyprovokoval. Prý jen poznamenal, jak je šeredná. To mě pobavilo. Dokonce tak, že se rozesměju nahlas. Chybička...
Stávám se středem pozornosti. Teď se ukaž, Rachel Blacková! "Jej, promiňte," pronesu nevinně. Všichni se totiž tváří přímo vražedně. "Asi je to dosti ješitná potvora. Ovšem, ani ty Malfoyi, bys jistě nenechal nepovšimnutým, kdyby ti někdo řekl, že vypadáš... děsně."
Usměju se. Ostatní zmírňují výraz jen na přizabíjející, Malfoy však zřejmě tuší, že si z něj dělám psinu. "Poslyš, vážně mě mrzí, že -" předstírám vzlyknutí "- že tě to -'vzlyk'- napadlo. Víš, byla jsem strachy bez -'vzlyk'- sebe!"
Skrývám tvář do dlaní a urychleně opouštím místnost. Teprve na dívčích záchodech se bláznivě rozesměju. To je komediant!

Sotva se usadím k páteční večeři, přihrne si to ke mně Malfoy se svou bandou. Ne, že by o mě měli zájem, nejspíš mne přehlídli.
"Draco, je ti vážně dobře? Víš, mám o tebe strach," zaslechnu afektovaný hlas Pansy Parkinsonové.
"Ale jo, myslím, že to zvládnu," usmívá se na ni Malfoy a hraje slabost. "Bylo to hrozné..."
Pochybovačně se uchechtnu. Všimnou si mě a se otočí ke mně.
"Nějakej problém, Blacková?" zavrčí Malfoy. Hele, jak rychle se mu vrátily síly, simulantovi.
"Ty máš problém, peroxide."
"Co si to dovoluješ? Jak to se mnou mlu- Jak si vůbec dovoluješ se mnou mluvit, šmej-"
"Zkus něco novýho, simulante," ušklíbnu se pobaveně. "Vsadila bych se, že ani nevíš, co to znamená 'peroxid'."
"Simulante?" zaječí Parkinsonová. Asi je trochu pomalejší. "Jak můžeš říct, že - že je Draco - vždyť on málem přišel o život!!"
Mám co dělat, abych nesložila halvu do dlaní a nezačala brečet. Ta holka je tááák tupá. Nebo se mi to jen zdá? Nicméně... Draco?! Haha!
"Nech si to projít hlavou, Parkinsonová," usměju se. "A dej si na Dráčka pozor. Aby ti slabostí neomdlel."
Ve chvíli, kdy se zděšeně otáčí, propukám v hlasitý smích. Je to ale husa, což? Pak mizím do ložnice, v kufru najdu nějaké sladkosti z cesty vlakem, a před světem lidí - eh, pardon - světem dokonalých se uzavírám do světa knih (Raraši, bludníčci, bubáci a podobní havěťové).

Usnula jsem uprostřed čtení. To je vůbec poprvé, co se mi to stalo. Venku je zataženo, takže vůbec netuším, kolik je hodin. Naštěstí mám na nočním stolku stařičký budík, který potměšile pomrkávajíc hlásí, že se blíží doba oběda. Povzdechnu si a mizím z postele. Nahodím na sebe pár kousků oblečení a scházím dolů, do společenské.
Na nástěnce je jakýsi papír. Když přijdu blíž, zjišťuju, že dle něj nám v pondělí začíná létání s Mrzimorem, tedy s Peggy. Skvělé. Otočím se - a koho nevidím. Přímo přede mnou stojí peroxosimulant.
"Blacková," začne výhružně. "Za a si ze mne přestaneš utahovat a za b, co je to peroxid?"
"Proboha, pan Dokonalý neví, co to je!" dělám šokovanou.
"Blacková, varuju tě!"
"Prima. A když tě neposlechnu?" ušklíbnu se.
"Řeknu všem, že miluješ Pottera."
"To je výhružka?!!" potlačuju ze všech sil smích. "Myslela jsem, že ho miluješ ty, když ho pořád napodobuješ."
"Zmlkni. A uvědom si, že jen co to udělám, budeš mrtvá. Celá škola se ti vysměje."
"Chceš mě připravit o tu špetku kamarádů, kterou nemám?" směju se. To se nedá vydržet. "Radši si nech převázat pařátu, Dráčku."
Zašklebí se. Asi mě má oooopravdu moc rád. Určitě by mi s radostí vykopal hrob. A nejspíš by mi do něj i rád pomohl. Peroxosimulant jeden!
"Blacková-"
"Je hrozně hezký, že znáš moje jméno, ale tvý kecy mě n-e-z-a-j-í-m-a-j-í."
"Nemusíš mi to hláskovat, jako Longbottomovi, já jsem inteligentní," odsekne a sklidí za to salvu smíchu.
"Promiň, spletla jsem si vás. On neumí tak dobře kouzlit, ale ty jsi pitomější než noha od stolu. Divím, se, že vůbec zvládneš tak dlouhá slova jako 'inteligentní'."
Levačkou mi vrazí facku, div že mi nevykloubí spodní čelist a zlomyslně pronese: "Doufám, že spadneš z koštěte a zabiješ se."
Bezcharakterní idiot!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Denisa Denisa | 16. prosince 2007 v 9:49 | Reagovat

suprový to by byl pár k popukání:-)

2 Sunmoon Sunmoon | E-mail | Web | 16. prosince 2007 v 10:46 | Reagovat

U-U-U, provokatérka jedna, nic proti ní... Ale co si to dovolila??!!! Takhle se posmívat Dráčkovy... no teda... Ale třeba to kvůli jejím vlasům přežiju... možná...

I hope...

:")

3 Story-teller Story-teller | 17. prosince 2007 v 20:58 | Reagovat

Denisa: Že by? No uvidíme :)

Sunmoon: Heh... Ty ji máš ráda jen kvůli vlasům? ;(

4 Sunmoon Sunmoon | E-mail | Web | 17. prosince 2007 v 22:43 | Reagovat

Ne, ale zrovna mě nic originálmnějšího nenapadlo... :")

Taky mám ráda její kolej!!!

:"D

5 Story-teller Story-teller | 18. prosince 2007 v 6:43 | Reagovat

Tsech... hehehe...

6 Sunmoon Sunmoon | E-mail | Web | 18. prosince 2007 v 18:00 | Reagovat

hehehe, moc vtipný co chceš ještě slyšet??

Mám ráda ju!!!

:"D

7 Story-teller Story-teller | 18. prosince 2007 v 20:21 | Reagovat

To je fuk, něco hezkýho ;)

8 Sunmoon Sunmoon | E-mail | Web | 18. prosince 2007 v 21:50 | Reagovat

už jsem řekla, že ju mám ráda... :")

9 Kačka Kačka | 1. ledna 2008 v 19:54 | Reagovat

Úža! Ty hádky se mi moc líbí:D

10 Story-teller Story-teller | 2. ledna 2008 v 0:35 | Reagovat

A budou další... ;)

11 janee janee | Web | 6. července 2008 v 15:12 | Reagovat

LOL mno ale ten PEROXOSIMULANT mě fakt dostal..:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama